THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Zkusíme začít kvízem: kapela, která pochází ze Španělska, jmenuje se stylově LORIEN a nahrála debut s názvem Secrets Of The Elder hraje co? Áno áno, vy, kdož typujete rychlý kov s příměsí fantasy, pálíte přímo do černého. Těžko říci, zda název alba je pokusem o reflexi kleptomanské povahy tohoto seskupení, nicméně faktem zůstává, že pokud se svou snahu vyšťourat kde jaké tajemství Starších a Zkušenějších pokoušejí utajit, činí tak velmi chatrně. Zkrátka vy, kteří stále trpíte nadějí, že se najde speedová kapela hrající nově a neotřele, můžete klidně postoupit o klik dál. Tady pšenka nekvete.
Ihned po rozehrání svého hudebního gambitu překvapí LORIEN velmi slušným zvukem a produkcí, který je na úrovni „těch lepších“ žánrových souputníků. Hudebně je ale všechno jasné od prvního akordu. Pravidelně opakované ohlasy písní bardích, zejména pak těch z dílny Slepých strážců, zatáhnou za ucho nejen naprosto typickým vybrnkávačkami na španělky, ale zejména snahou Jordiho Tordery zpívat sladce jako Hansi. Není to špatné, tají se v to slušná jižanská muzikalita, ale na perfekcionismus Strážců jsou Elfíci z LORIENu krátcí. Nehledě na to, že při přechodu do tradiční speedových řežeb začne Jordi Tordera ztrácet půdu pod nohama a jeho ukničené výšky by jednoho připravili o chuť k jídlu. Do nebe volá zejména skladba Don´t Be Afraid, kde se pan vokalista pokouší měnit rejstříky tak divoce, jakoby ho kdosi štípal na okulí. Opravdu děsivé. Nicméně když abstrahuje od pokusů o heroické výšky, pěje slušně.
Co se celkové kvality a vyrovnanosti materiálu týče, je znát, že tu máme kapelu na startu. Úvodní bardovské zpívánky Ballad Of The Knight, Merlin The Wizard a docela veselá Silent Mermaid jsou spíše příjemnou a libou kulisou k činnostem jiným, než je hudební mediatce. Nechybí zajímavá melodie, ale naprosto chybí vlastní ksicht. To šestiminutová palba The Voice Of Saruman (o kom je snad netřeba zdůrazňovat) mě velmi příjemně překvapila – dřevitý speed alá léta osmdesátá, ale přesto dynamický, chytlavý; prostě takový, jaký má speed metal být. Po této písni následuje poměrně vydařený sled písní, kde dominuje chytrá sólovka Davida Tordery, klasicizující klávesy a trochu přiostřené kopí agresivity. Je cítit, že se kapela pokouší najít svůj výraz, ale náklonnost k RHAPSODY a BLIND GUARDIAN se ji zatajit nedaří. Názorným důkazem může být refrén skladby Eternal Life, kde činčané sbory nahrazuje takřka hospodsky bezprostřední hulákání. Není to zlé, ale…
Shrnuto – nelámal bych nad nimi kouzelnické hole. Je pravda, že zatím předvedl slovutný LORIEN pouze umění složit a zahrát to, co před nimi dělali již mnozí. Učení z nebe neprší, to ví každý. Kdyby takhle vypadal speed metalový průměr, tak bych si ani příliš nestěžoval. Pravdou je, že jsou tu i delší a horší, jak by řekl pan Werich. Proto tedy hodnotím lehce nadprůměrně a doporučuji těm, kteří chtějí mít o speedové scéně přehled (jde-li to vůbec). Není vyloučeno, že o těchto španělských elfech ještě leccos uslyšíme. A v dobrém…
P.S. chválím kapelu za cover bez rytířů, draků a dalších zhůvěřilostí…
Shrnuto – nelámal bych nad nimi kouzelnické hole. Je pravda, že zatím předvedl slovutný LORIEN pouze umění složit a zahrát to, co před nimi dělali již mnozí. Učení z nebe neprší, to ví každý. Kdyby takhle vypadal speed metalový průměr, tak bych si ani příliš nestěžoval. Pravdou je, že jsou tu i delší a horší, jak by řekl pan Werich.
6 / 10
Jordi Tordera
- vokály, basa
David Tordera
- kytara
Dani Ruiz
- bicí
Josep Tordera
- kytara
Jaume Corvera
- klávesy
Elena Martinell (host)
- soprán
1. Ballad Of The Knight
2. Merlin The Wizard
3. Don´t Be Afraid
4. Silent Mermaid
5. Merlin The Wizard
6. The Voice Of Saruman
7. The Island Of The Dragon
8. Aurora Borealis
9. Eternal Life
Secrets Of The Elder (2002)
Vydáno: 2002
Vydavatel: GOIMUSIC
Stopáž: 44:39
Produkce: Quinn Mandado
Studio: Ariadna Recordin
-bez slovního hodnocení-
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.